Dnes vás pozveme na východ okresu Jihlava, Kraje Vysočina, do okolí města Brtnice oceněného titulem Historické město roku 2018. Cyklistická trasa dlouhá 22,2 km není náročná a dá se zvládnout za necelé dvě hodiny. To by ale znamenalo vynechat zastavení či prohlídku zajímavých míst, což by byla velká škoda.
Startujeme je u panské sýpky v Brtnici. Tato mohutná dvoupatrová budova je součástí rozlehlého panství, jehož počátky jsou spojeny s rozvojem ekonomiky z konce 16. století. Interiér je dnes využíván jako výstavní expozice.
Po pár metrech jsme u dominanty města, zámku Brtnice. Zámecký komplex přezdívaný Moravské Hradčany je poměrně rozlehlý, má tři nádvoří a dvě zahrady. Historie sahá až k husitským válkám, kdy jej založil rod Valdštejnů. V 16. století byl původní hrad renesančně přestavěn, snoubí se zde tedy gotické opevnění s romantickým duchem zámeckých budov. Po bitvě na Bílé hoře byl brtnický majetek Valdštejnům zkonfiskován a odkoupen italským rodem Collaltů, jedním z nejvýznamnějších rodů v řadách rakouské aristokracie. V Brtnici sídlili až do roku 1945, jejich majetek se v té době rozprostíral přes pět okresů Vysočiny – Jihlava, Třebíč Nové Město na Moravě, Velké Meziříčí a Moravské Budějovice. V současné době prochází zámek rekonstrukcí, tváří projektu obnovy je princezna Isabelle de Croÿ-Collalto, poslední dědička tohoto rodu.
Standardní prohlídková trasa s průvodcem trvá cca 50 minut. Zámek si můžete prohlédnout i bez průvodce, většina přístupných místností je však téměř prázdná. Na zámeckém nádvoří stojí morový sloup, další je v centru města. Oba společně symbolizují dvě morové rány, kterými si Brtnice prošla. Od té poslední z roku 1715 se konají každoroční morové průvody na počest svatého Rocha, patrona proti moru.
Brtnický zámek je opředen spoustou legend a tajemných pověstí, které podporují jeho tajemnou atmosféru. Jedna pověst vypráví o zlém lesmistrovi, který pro svou krutost nenalezl klidu v hrobě, a tak strašil v zámeckém stromořadí. Pokoj nalezl, až když ho kněz zažehnal. Jiná pověst je o nezdárném adjunktovi, který nevěda kudy kam sám se zastřelil, po smrti se pak zjevoval na zámku a chechtal se z okna. Brtnický zámek má také svou bílou paní, která v nočních hodinách kráčí chodbami zámku. Jedná se o Biancu, dvorní dámu hraběnky Chiavy, manželky mladého hraběte Tolberta Collalta. Bianca mladého pána tajně milovala, když však prozradila své neopětované city, hraběnka ji nechala zaživa zazdít.
Před další etapou se zastavíme ještě u rodného domu Josefa Hoffmanna, významného architekta a designéra, muže mnoha talentů a schopností. Narodil se zde v roce 1870, po studiích v Brně se přesunul do Vídně, kde pak žil a tvořil. Věnoval se interiérům, bytovému vybavení, nádobí, šperkům, sklu nebo keramice. V muzeu si můžeme prohlédnout průřez jeho tvorbou.
Po šesti kilometrech narazíme na zříceninu hradu Rokštejn. Torza dvou hradních paláců s hranolovou věží a zbytky hospodářských budov tvoří jednu z největších hradních zřícenin na Českomoravské vrchovině. Rokštejn je zapsán na seznamu kulturních památek a od roku 1981 zde probíhá archeologický výzkum. Mezi vzácné a zajímavé nálezy dokladující život našich předků patří kostra novorozence, patrně oběti pohanských zvyků ze 13. století, kdy se věřilo, že hradu lze tímto způsobem zajistit nedobytnost. V šachtě brány do horního hradu byl objeven unikátní soubor hracích kostek (největší kolekce v Evropě), což odpovídá zvěstem, že si strážní rádi a často krátili čas hrou.
Do trochu novodobější historie nás přenese Muzeum autíček ve vesničce Příseka. Ve čtyřech patrech zrekonstruovaného zámku je umístěno více než tisíc exponátů včetně téměř kompletní sbírky autíček a modelů vyrobených na území Československa ve 20. století. Autíčka sbírkám dominují, ale k vidění jsou zde i letadla, vláčky, hry a další hračky.
Po kliknutí na mapu budete přesměrováni na www.mapy.cz s připravným itinerářem trasy výletu.
Zdroj: text a fotografie – Vysočina Tourism, příspěvková organizace